Jan Suchl
Jan Suchl se narodil 5. 1. 1928 ve Zdíkovci u Vimperka. Je prozaikem, redaktorem, ředitelem Severočeského nakladatelství. Těžiště své tvorby nalezl v knihách reportáží s cestopisnou a horolezeckou tématikou a v próze pro dospělé, kde se soustřeďuje především na období zostřených sociálních zápasů. Pro děti převyprávěl sibiřské pohádky a humorné romány. K mládeži se obrátil se svými knihami, kde propojil příběhový děj s reflexí přírody a krajiny. Napsal Zelenou stopou, Vteřiny mezi životem a smrtí, Ztracená osada, Senzační trio a Alan a já.
Roku 1946 ukončil obchodní školu ve Volyni, maturoval 1949 na obchodní akademii v Liberci; 1975 ukončil dálkové studium na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. 1949-52 byl vedoucím osobního oddělení bavlnářských závodů Nisan, později zastával různé funkce v podniku Tesla Liberec. 1969-70 byl redaktorem Severočeského nakladatelství v Liberci, 1971-85 ředitelem nového Severočeského nakladatelství v Ústí nad Labem, 1985-89 šéfredaktorem nakladatelství Československý spisovatel v Praze. 1990 začal podnikat ve vlastním nakladatelství Erika. Autor povídek (Řekněte své jméno, 1964, Voják si nosí pušku sám, 1974, Vlak na Prahu, 1978, Eskorta do tmy, 1983), novel (Cesty mužů, 1979, Šok, 1985), románů (Sázka na lásku, 1982, Milenci na celý život, 1987, Čas jako stvořený pro lásku, 1995), reportážních próz (Črty na pomezí, 1962, Bivak nad propastí, 1966, Akce HS, 1970, Cesta končí pod Huascaránem, 1972, Na štěstí se nečeká, 1985, Království boha tajgy, 1987), próz pro mládež (Zelenou stopou, 1964, Senzační trio, 1993), knížek pro děti (Modré jezírko, 1961) a pohádek (Medvědí král, 1976, Pohádky z iglú, 1987). Hojně publikoval v regionálním i celostátním tisku (Cesta míru, Průboj, Rudé právo, Kmen, Tvorba, Svět socialismu, Svět v obrazech, Vlasta, Květy, Pionýr, Haló noviny), autorsky spolupracoval s rozhlasem. Přeložil několik divadelních her pro děti a mládež a literaturu faktu.
